„Turné Olomouc“ aneb s VOSKem tam a zpět 12.4. – 13. 4. 2008
Než se začtete, možná Vás bude zajímat pozvánka (PDF 800 kB) nebo galerie fotek z této akce :-)
Těm nostalgičtějším z pozorných čtenářů jistě není třeba připomínat loňský Festiválek v Nechanicích - první větší společnou akci, které jsme se zúčastnili. Vždyť tam se VOSK dostal na dosah hvězd. Hvězdné sousedství ostatně nepocítil jen při ovacích publika (ano jistě, nezpívali jsme tam, co si lze vzpomenout, až zas tak mizerně), ale také v okamžiku společného „unplugged“ vystoupení s tělesem, který má souhvězdí přímo v názvu, s komorním sborem Kassiopea z Olomouce. Po předlouhém společném večeru na sebe pozvání na koncert do hanácké metropole nedalo (nepochybně mj. díky kouzlu barev VOSKového osazenstva) dlouho čekat.
K uskutečnění prvního zájezdu za hranice Čech ovšem VOSK přistoupil z nejrůznějších důvodů až na jaře roku 2008. VOSK se na opětovné setkání s Kassiopeou náramně těšil (jako by předem tušil, že Kassiopea přistoupí k přípravě celého víkendu počínaje koncertem a ubytováním a náplní volného času konče přímo vědecky), vždyť nabídka zahájit letošní koncertní rok stovky kilometrů od naší domovské zkušebny, jak známo, nepřichází každý den.
Když se Fannymu, který byl pověřen nelehkou úlohou řidiče minibusu, podařilo v časných sobotních hodinách (8.15 SELČ) naložit VOSK do vypůjčeného transitního mazlíčka vínové barvy s výborným apetitem a Alf zajistil dopravní obslužnost mimopražských, ukázalo se, že Sbormástr byl v posledních osmi hodinách okolnostmi donucen navštívit svého zubního specialistu, jakož že mnohým dalším členům zbyly na krku uvázány rozličné závazky charakteru převážně pracovního, pročež byl VOSK směrem na středovýchod nucen vydat se ve značně zredukovaném formátu. Díky srdnatosti našich řidičů jsme na olomoucké hlavní nádraží dorazili přesně podle plánu v 11.30, tedy v čas, který by mohl směle útočit na přední místa v tabulce bodování leckteré věhlasné ralley.
Jako první přišel na program oběd v „Domě o tisíci patrech“ (název Regionální centrum Olomouc pro stavbu tak majestátní zní poněkud suchopárně), a to až na jeho vrcholku mezi mraky. Výhled na Olomouc nám kromě výborného zažívání (to čerstvé povětří) samozřejmě umožnil nepropásnout příjezd posledních opozdilců, a VOSK tak mohl až na jednoho ze sbormistrů a jeho zuby být na večerním koncertu v kompletní sestavě.
Ten proběhl v sále Pegasus v přízemí Regionálního centra Olomouc. Sál samotný ovšem připomíná svými proporcemi antický amfiteátr a hned nás všechny přímo uchvátil.
Na začátku koncertu nám při prvním pohledu do hlediště bylo jasné, že diváci jsou ve výrazné početní přesile! Interkontinentální show Kassiopey (po blízkovýchodní Ose Shalom zavítala Kassiopea do naší kotliny a poté pokračovala na západ a dál v čase směrem k Beatlesácké Yesterday, Elvisově Blue Suede Shoes až k filmovému muzikálu) následovaná šňůrou obdobně perfektně secvičených a zorganizovaných vystoupení dostatečně nažhavily publikum. Před zápalem sbormistryně Hanky Vyroubalové jsme museli smeknout - s výjimkou Oldy bohužel jen pomyslný - klobouk, a VOSKu nezbylo, než to „nezvorat“. Hrdiny naší části večera se stali jednoznačně Helma, který i při 38,5 °C bravurně zvládl Homelessa, a samozřejmě David, který nás dokázal vždy psychicky podržet, ať už při likvidaci hlučícího zesilovače mikrofonu nebo při nezamýšlené modulaci jedné nejmenované skladby. Suma sumárum na VOSKové poměry vcelku slušné vystoupení, které snad diváky (a to jich bylo podle informovaných zdrojů na tři stovky) nezklamalo; my jsme si je rozhodně užili.
V rámci závěrečného společného vystoupení ve stylu „sbory sborům“ přednesli sólisté Esterka z Kassiopey s Jendisem z VOSKu nostalgickou „Od Záhora“ tak přesvědčivě, že dle tvrzení očitých svědků některé diváky dohnali k slzám. Všechno probíhalo jako na drátkách, takže Dáda skoro ani při „Californii“ nepostrádal Alfa, který dorazil neposlední chvíli snad jen pár taktů před sólem (v té atmosféře se i jeho pozdní příchod jevil jako pečlivě naaranžovaný :-) !). Alf se totiž zdržel, když vyzvedával z šatny méďu VOSKa, dárek, který jsme pro Kassiopeu pečlivě vybírali, dalo by se říci, v odpovědi na její geniálně adresný dárek každému z členů VOSKu – to víte, Olomouc, syrečky, pivo a chléb...
VOSK se sice po svém vystoupení opět výrazně smrskl, byv nepřízní osudu ztenčen o workholiky a nemocné, avšak podle programu neměl sobotní večer (nejen) divácky zdařilým koncertem skončit. Po doslovné „tour de Olomouc“ zprvu tramvají, ale potom hlavně pěšky, se totiž zbývající VOSKoví skalní ocitli ve (zřejmě kultovním) klubu Arctic, kde nás očekávala hvězdná hostina! Dámy nám snad už prominuly, ale my (páni tvorstva) jsme se doslova vrhli na ty všechny dobroty, které nám Kassiopea připravila. Až po úplné saturaci našich chuťových pohárků mohla následovat konverzačně-kulturní část večera, jenž za svitu hostitelského souhvězdí nakonec plynule přešel v krásné jarní ráno...
Neděle kromě probuzení slunečními paprsky přinesla další velká překvapení. Předně pro nás Kassiopea připravila v centru Olomouce kulturní-poznávací hru, jakousi „bojovku“, které se kromě členů obou sborů zúčastnilo, vcelku bez remcání, všech sto tisíc obyvatel hanácké metropole. O nic menším překvapením pro přítomné nebylo ani objevení (často skrytých) výtvarných ale i obchodně-barterových vloh v každém z nás při plnění nejroztodivnějších úkolů...
Nerad bych se opakoval, ale ani v neděli nám Kassiopea nedala šanci začít se nudit. Odjet z Olomouce, a to nejen díky dobrému obědu, se tak VOSKu opravdu nechtělo, naopak s ohledem na perfektní scénář řada z nás určitě alespoň chvíli v duchu přemítala, zda si nevzít ještě týden dovolené, nebo radši rovnou dva. Fotografie z naší galerie o tom určitě nikomu nedovolí pochybovat.
Že tím vzájemné kontakty Kassiopey a VOSku neskončily, o tom svědčí nejen plánovaný podzimní koncert v Praze, ale také sám vznik tohoto příspěvku, který je reakcí na reportážní dialog obou těles z podnětu hvězdné manažerky Kassiopanů Martiny Vrbové - plné znění je k dispozici on-line na www.bodo.cz/kass/
VOSK na Facebooku !